Žďár nad Sázavou (klášter) Stav kláštera v roce 1678 : vlevo vpředu původní prelatura, před ní ještě gotický kostel svaté Markéty, napravo od prelatury barokní věž a hospodářské budovy, vzadu zhruba uprostřed klášterní kostel, vpravo od něj budovy konventu již v rozšířené, barokní podobě, kostel svatého Jana Klášter též postihl přímý vojenský útok, k němuž došlo v roce 1279, v politicky neklidné době po smrti Přemysla Otakara II. Konec 13. století však přinesl změnu k lepšímu. Hospodářské postavení kláštera stoupalo a tento trend pokračoval i ve 14. století, kdy Kladruby dosáhly svého majetkového maxima. Silniční most s 8 sochami ve Žďáru nad Sázavou v části města zvané Klášter je barokní kamennou památkou z druhé poloviny 18. století. Je postaven přes Stržanovský potok, který propojuje rybníky Bránský a Konventský v okolí historického žďárského kláštera. Nachází se pod kopcem, na němž stojí památka UNESCO - poutní kostel svatého Jana Nepomuckého. Přes Porta coeli (Brána nebes) je ženský klášter ze 13. století, ve kterém i v dnešní době žije komunita sester cisterciaček. Proslavenými dominantami tohoto kláštera jsou bohatě zdobený gotický portál v západním průčelí románsko-gotické baziliky Nanebevzetí Panny Marie, kapitulní síň a křížová chodba. Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou patří mezi nejvýznamnější stavby barokní gotiky. Tento vrcholný výtvor, za nímž stojí Jan Blažej Santini-Aichel, byl dokonce v roce 1994 pro svou jedinečnost zařazen na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO. Zelená hora Ta již v roce 1226 čítala na šest desítek vesnic. Největší rozkvět klášter prožil ve 12. a 13. století. Postupně jej vystřídal ekonomický útlum, na kterém se podepsaly i dva velké požáry, první v polovině 13. století a druhý roku 1375. V letech 1420-1424 byl klášter opakovaně napaden a vydrancován husity. Sborník vydaný k 850. výročí založení kláštera v Plasech. Praha 1994, s. 18–19. CHARVÁTOVÁ, Kateřina: Cisterciácký řád a jeho šíření se do Čech a na Moravu. In: RŮŽIČKA, Stanislav (ed.): Sedm a půl století. Stati o historii, kultuře a umění žďárského kláštera. Žďár nad Sázavou 2002, s. 23–37. Klášter sám husité obsadili v roce 1421 a jeho zboží dal král Zikmund do zástavy různým šlechticům. Jeptišky našly ochranu v Plzni, kde zůstávaly po nějaký čas. K obnovení kláštera došlo snad ve 30. letech 15. století, konvent však přišel o většinu svých finančních prostředků. xkF2.

klášter cisterciáků žďár nad sázavou